Jdi na obsah Jdi na menu
 


Brněnská (vý)šlapka

8. 5. 2009

Kdo by si myslil, že poslední prodloužený víkend stráví páníci jako všichni normální lidi doma na divánku, případně na hospodské zahrádce jako všichni normální lidi, šíleně by se spletl. Háček je totiž v tom, že nejsou jako všichni normální lidi.   

Zkrátka mě místo relaxu naložili do auta a jeli jsme k Rondu za Ališkou skvrnitou obecnou, kam za chvilku dorazila i Kelly s paničkou a vyrazili jsme směr Červený kopec po zelené. Panička jako dycky čekala, že půjde o poklidnou procházku po rovinkách, ale to se teda šííííleně spletla, což dávala najevo brbláním, bubláním, vyhrožováním a kvílením po celou dobu vyšlapávání do všech těch kopců. Při sestupech si naopak blaženě pomlaskávala. To je celá ona no, ale ono jí jenom prospěje, když si ty šunky trochu protáhne.

Došly jsme až k brněnskému Antroposu, kde se páníci osvěžili ledovýma kafíčkama a zmrzlinkama a mohli pokračovat dál podél řeky lesem do Jundrova, odkud se pokračovalo po žluté do Bystrce přes parádní oboru. Počasí nám nejen přálo, ale vyloženě fandilo, páníci pořád breptali a vykládali, my psíci čas zužitkovali lítáním, takže suma sumárum parádní sobotní den bez jediné chybky.

Vlastně... Jedna chybka se bohužel vloudila, nebudu to zastírat. V Údolí oddechu Míšateta něco tak strašně moc zaujatě a barvitě líčila mé paničce, že úplně zapomněla na svoje vlastní nožičky, který toho využily a zamotaly se. Výsledkem toho byl pak nebetyčně vyvrknutý kotník, který světedivse bolel ještě měsíc po akci!!! Teta to holt umí no. Dyž něco dělá, dělá to pořádně. Ještě že se jejich ochotný a starostlivý páník radši přirachotil s jejich samohybem, jinak nevím jak by to s tou naší Míší dopadlo a domejšlet to nebudu.

Fotodokumentaci naleznete u Skrvny Rondové, tak jukněte k nim.

Obrazek