ohaří doktoři ven ze dveří!
Váha: 25 kg
Nová umění: číhání na všechny, všechno a za všech podmínek
Ničitelovo skóre: o ručku přišel plyšovej králík, o všechny ostny pro změnu gumovej ježek
Dojmy: smíšené
Tak mi to přání pevnýho zdraví moc dlouho nevydrželo... Dneska mě panička přes veškeré prosby a naléhání odtáhla zase k tomu veterináři (bo jak že se to zařízení jmenuje), kde mě vážili, měřili, posluchali všechny možný (bio)rytmy a taky mi strčili cosi do zadku . Prý kvůli teplotě nebo co, ale taková potupa!!!! Nakonec mě povalili na záda, napatlali mě cosi divnýho (snad marmeládu) na pupek a čímsi mě po něm dlouho jezdili. No jsou ty lidi normální?
Abych vás uvedla do obrazu: paničce se vůbec nelíbilo, že piju tak moc jak piju (dyž já mám pořád takovou žížalu!!!) a pořád čurám (to mě taky štvalo), tak se rozhodla mě vydat napospas takému ponížení... No nakonec ta tyranka v bílým plášti naznala, že mám zánět přirození (). Po měsíci opět a zase, achjo. Prý se to samo spraví po prvním hárání, což mi teda nepřijde jako nejrůžovější představa - buď hárat, nebo se cpát antibiotikama... No buď jak buď jsme jich dvě krabice vyfásli a bylo vymalováno. Achjo, aspoň že panička udělala k večeři zas rybu.
Nečím mě ale přeci jenom potěšili:
1) prý je mě už pěknej kus a vypadám k světu (jasná věc)
2) mám parádní tep, coby sportovec, a jde prý poznat, že toho dost naběhám (nejsem přec žádnej máček, ne?)
Chcete vědět co ještě je u nás novýho? Panička si pořídila Artura. Je to hroznej drobek, září všema barvama a pořád se koupe. Velká sranda s ním teda není, přemlouvala jsem ho na procházku a nic. A to je to prý šlechtěná siamská bojová rybka, prdy z hrachu leda! Přes to všecko na něm můžu oči nechat a myslím že si budem s klučinou docela dobře rozumět ;).