Tak se mi přes veškerá předsevzetí nedaří aktualizovat tak často, jak bych chtěla, což je vinou částečně nedostatku času a částečně za to může počítač, kterého nejspíš nebavilo žití a dobrovolně spustil sebedestrukci. Nebo si chtěl prostě vzít dovolenou, těžko říct.

Abychom to vzali pěkně popořádku, sobotu sedmadvacátého června jsme trávili celá rodinka pěkně pospolu na brněnském Intercanisu, kde jsme s Emkou po úmorném dni vyběhali překrásný Excellent 3 ve třídě mladých, na který jsme přenáramně pyšní. A přestože se nám jej někteří závistivci snažili poté upřít, nezkazilo nám to náladu ani trochu a Emička byla již tradičně odměněna dobrotama a hračkama.

Po výstavě jsme měli po letech sraz se starým známým Mikeem a jeho paničkou Elou v Bystrci, tak si mohla Emčuška vynahradit ten běhací deficit, zatímco páníci horkem umdlévali a rozhlíželi se po nejbližší knajpě.

Následující víkend jsme trávili na naší chajdaloupce na vysočině, kde si to přenáramně užívala nejen Emma, ale i páníci. Eminka nám předvedla jak umí být krásně hlasitá na stopě spárkaté, vystavila srnečka a taky zdatně rozšlapávala těch pár hříbků, které jsme náhodou potkali :). Přes den bylo parádní počasí, které jsme využili co to dalo. Navlíkli jsme se do plavek a intenzivně lákali tu šedivku do vody v místním rybníce. Neplavala teda vždycky dobrovolně, ale zato opravdu krásně! Žádné cákání a zbytečné plácání, pěkně zabírala tlapinama pod vodou a i když z donucení, plovala jako rozený plovák! Ke konci chodila do vodičky úplně dobrovolně, zklidnila se a sama od sebe oplavala kolem páníka mírně nervózní kolečko, takže páníci leč podrápaní jako od líté saně, slavili triumfální úspěch. Ve zbytku času jsme chodili na dlouhé prochajdy do překrásné přírody v okolí a večer trávili u hořícího krbu. 

©2009 Andrea Jančarová (http://www.mia-vizsla.estranky.cz/)

Na středu 8. července jsme měli naplánované venčení v Medlánkách a abychom tam byli co nejdřív (a taky trošičku proto, že mi ujel vlak v celou ), naložila naše teta Sindynková doma lejdy šedivkovou, pak naložili na nádraží mě a hurá na letiště! Přes počáteční zmatky s vrtulema jsme se šťastně našli s Danielem a jeho rozmilou maďarkou a mohli se vydat na letištní pláně. I přes to, že Pupulínu málem přejelo (!) letadlo, což se moc nezdálo nejen mě, ale ani pilotům toho letadla, užívaly si psice volného prostoru k běhání, všudypřítomných syslů a příjemně teplého sluníčka. Po vyřešení "záhady Andrejina auta" jsme se šťastně shledaly i s Míovou, která do té doby poněkud zmateně pobíhala po přistávacích plochách a snažila se nás spatřit ze všech místních vršků. Uvědomili jsme si proto, jak důležité bude pořídit jí krkošňůrku na mobil . Přes počáteční zdržení však Andrejka nezahálela a dbaje své pověsti fotila a blikala jak o život. Díky za krásné snímečky a všem zůčastněným za moc moc príma den!

Následující den byl v lese u Popůvek lovecký výcvik, který nám po dlooouhatánské době konečně zas časově vyšel. Než jsme tam dojely tak jsme teda šíleně bloudily a vzaly brněnskej závodní okruh kolem dokola, ale nakonec se dobrá věc podařila a my dorazily za Peťou sic pozdějc, zato ale živy a zdrávy. Pocvičily jsme s šedinou aporty a přes počáteční trucování jí to šlo nakonec moc krásně i se srnčí nožkou - zvedání ze země a přinášení. Nakonec jsme šedivku nasadily na stopu z hovězí barvy, na které mě vyloženě překvapila jak jí to překrásně šlo, takže jsme si vysloužily pochvalu a mohly spokojeně štrádovat šílenýma děravýma polňačkama domů.

Tuto sobotu, tj. 11. července jsme se dočkali dlouho plánovaného a očekávaného setkání s Emminým tátou Nerem od Štikova a jeho páníky u nich doma v Želešicích. Emčouš se ho teda nejdřív docela bála, když se ji Nerinek snažil štěkáním a vrčením vyprovokovat ke hře, ale to by nebyla ona, aby se časem neotrkala, a tak jsme se dočkali i několika adrenalinových honiček po rozlehlé zahradě. Setkání probíhalo ve velmi milé atmosféře, vytáhli jsme z manželů Kleinových všemožné užitečné rady a informace (zkusíme příště u rybníka teda nafouknout ty rukávky), pojedli, popili, zahradu rozryli (Emuš zas reprezentovala co to dalo) a celkově to bylo moc příjemné setkání, které musíme někdy zopakovat! Děkujeme mockrát za pohoštění, přivítání a příjemně strávenou neděli!

Fotogalerie ze setkání je dostupná zde: 

Rodina

©2009 Andrea Jančarová (http://www.mia-vizsla.estranky.cz/)